V záchvatu sebeukájení jsem se oddával hrubé seberozkoši a představoval si váš nesouhlas. Každý příraz byl trestem za mé prohřešky, poctou vaší všudypřítomné přítomnosti v mých zvrhlých fantaziích.
Jak měsíční záře prostupuje místností, má mysl je pohlcena myšlenkami na Tebe. Zhoubné nutkání mě přemáhá, nutí k tomu, abych se zapojil do těžké formy rozkoše, kterou si sám způsobil. Každý úder, hnaný perverzní touhou po Tvé přítomnosti, je pro Tebe přímým poselstvím, svědectvím o potenci našeho spojení.Tento akt sebetrestání není jen fyzický, ale i duševní. Při každém přírazu se nejen potěším, ale i mučím svou mysl myšlenkami na tebe. Rytmický pohyb se stává tancem sebenenávisti a touhy, důkazem síly naší zvrácené dynamiky.Místnost se rozléhá mými těžkými nádechy a kluzkým zvukem kůže proti kůži. Jsem ztracen v tomto světě extáze, kterou si způsobil sám, a to vše pro Tebe. To je můj způsob, jak Ti dát najevo, co nejexplicitněji, že zaujímáš významné místo v mé psychice. A doufám, nějakým zvráceným způsobem, že mi oplácítěš ten pocit.