Jak vcházím do pokoje, přivítá mě chladným pohledem přítelkyně mé kamarádky. Je zjevně otrávená, a když přítel dorazí, přidá se, přikáže mi odejít. Já ale nikam nejdu.
Poflakoval jsem se s kámošem, a on se nechával napíchnout od jeho přítelkyně. Byla to pořádná bolest v zadku, a on ztrácel chlad. Rozhodl jsem se vkročit a pomoct mu ven. Zeptal jsem se jí co chce, a ona na mě začala řvát. Byla tak naštvaná, že jsem neslyšel ani sám sebe myslet. Byl jsem jako, ty vole, vychladni! Ale ona by neposlouchala. Pořád na mě křičela, a můj kámoš tam jen tak seděl, cítil se bezmocný. Měl jsem nápad. Řekl jsem mu, ať se nechám postarat o jeho holku. Věděl jsem, že ji zvládnu. Začal jsem s ní mluvit klidným hlasem, snažil se s ní domluvit. Ale nešlo to. Prostě křičela dál. To když jsem se rozhodl, že jí ukážu, kdo je šéf.